Na schodišti
(Filip Zajíc)
Na schodišti věčnosti celý život chodím,
Chvíli klesám, chvíli stoupám zas,
Toho kam dojdu se velice bojím
Jedinou posilou je mi tvůj hlas.
Hlas jež mě vede na cestách temných,
Kde přes zlobu neprojde slunka svit,
Máš pro mě zásobu vždy slůvek jemných,
jež dodjí mé duši pokoj a klid.
Život na kolotoči
(Filip Zajíc)
Točí se tváře kolem nás,
Chvíli jedna potom druhá zas,
Jedna s námi déle je,
Druhá po chvíli odejde.
Točí se tváře jako na kolotoči,
Když mizí teskně třeme oči,
Však s každou tváří, jež z obzoru se ztrácí,
je v nás i naděje ve víře, že se k nám zas vrací.